Nevíte čím na Valentýna potěšit svou milou?


Sestavili jsme tabulku, dle našeho názoru nejběžnějších darů a myšlenkových postupů, s jejich klady a zápory. Čím tedy vyznat lásku své milé?


Předmět vyjadřující naši lásku
Výhody
Nevýhody
Květina Květinářství a kadeřnictví jsou, z nějakého důvodu, otevřená i během pandemie, války a zombie apokalypsy. Květina se navíc dá koupit i na benzínce 10 minut před setkáním. Dívky dobře vědí o všech popsaných výhodách a květina na Valentýna skutečně vyrazí dech málokdy. Květinou na sv. Valentýna říkáte v podstatě jen to, že jste nezapomněli.
Čokoláda Nikdy nic nezkazí, dá se opět koupit téměř kdykoli a kdekoli Není nijak originální, dáte opět najevo, že jste si s projevem lásky hlavu příliš nelámali. Čokoláda je spíše doplněk k dárku, podobně jako květina. Jen se dá o něco hůř zlomit ve dveřích.
Láhev vína Rozhodně patří k Valentýnu, uvolňuje a vytváří příjemnou atmosféru. Zajistí ideální prostředí pro předání hlavního daru. Víno je dohromady s květinou a čokoládou zástupný dar, který určitě neurazí, ale nevyjadřuje jak jedinečná pro Vás Vaše milá skutečně je.
Vlastnoručně nakreslený obrázek Dokáže niterně vyjádřit všechny Vaše pocity a je vlastní výroby Interpretace kresby může být problematická. Špatná kresba může urazit, naopak příliš dobré ztvárnění nutí k otázkám "ten to teda umí... kolik stovek jich asi tak už nakreslil?" 
Státní dluhopis
...
Vlastnoručně nakreslený obrázek zabezpečí Vaši společnou budoucnost lépe
Betonová váza Vera Dar, který nestárne. Potvrdí že jste se po dárku skutečně sháněli. Opravdovému srdci se podobá podstatně více, než symbolická varianta. Dá se zkombinovat s květinou. Nikdy nejsou dvě stejné, každý kus je originál a můžete tak vybrat přesně tu, která se k Vaší milé hodí nejvíce.
Trochu vyšší cena, ale to u dárku není závadné


Co je betonová váza Vera?

Je to výsledek unikátní spolupráce betonářského řemesla s nádhernou prací akademické sochařky Veroniky Durové.

Přečtěte si více o Veronice a její tvorbě


Jak betonová váza vznikala

Měli jsme k dispozici model, který však byl plný. Museli jsme tedy vymyslet, jak odlít dutý prostor aort a arterií, aby bylo možné Veru využít jako vázu.

V tom se skýtal poměrně velký problém, protože jsme potřebovali vytvořit druhý model, který by prostor dutiny podržel po dobu odlití a který by byl přesně napasován na střed arterií a my tak udrželi stejnoměrnou tloušťku cévní stěny.

Složitá otázka byla především výběr materiálu, pro zhotovení středového modelu (modelu dutiny). Vytvořili jsme si proto techniku parafínového tunelování


Technika parafínového tunelování

Naším cílem bylo uvolnit prostor vnitřního modelu tak, aby nám zbyla jen betonová skořepina. Možností není úplně mnoho. My jsme se vydali cestou parafínového modelu. Uvnitř původního modelu jsme si vytvořili model dutého prostoru a napasovali ho přesně na střed tepen, kde jsme chtěli vytvořit výstup na květinu.

Napasovaný parafínový model jsme zalili do betonu a nechali 3 týdny uzrát. Zrání betonu je nesmírně důležité, protože je potřeba, aby materiál získal potřebnou pevnost pro další fázi výroby, která do hloubky prověří jeho kvality.

Po důkladném uzrání je čas se pokusit zbavit parafínu a vytvořit tak v betonu tunel, tedy vnitřní prostor vázy. Toho je možné docílit jedině rozpuštěním. Existují dva hlavní způsoby, chemický a termický. Každý z nich má výhody i nevýhody.


Chemické rozpuštění

Výhody
Nevýhody
Nehrozí prasknutí v důsledku roztažnosti parafínu
Ekologicky nevhodné
Trvá velmi dlouho
Residuum lze jen těžko recyklovat
Finančně náročné


Termické rozpuštění

Výhody
Nevýhody
cca 95% parafínu lze recyklovat
Ekologicky šetrné
Impregnuje vnitřní prostory
Poměrně rychlý proces
Hrozí prasknutí v důsledku tepelné roztažnosti parafínu v levé komoře
Hrozí poškození a prasknutí vlivem tepla


My jsme se vydali cestou tepelného rozpuštění. I to lze učinit několika způsoby, suchou nebo mokrou cestou. Suchá cesta může být čistší řešení, ale je potřeba udržet nízkou teplotu tání po delší dobu. Vodní cesta má hned několik výhod jak s teplotou tak s tlakem.


Separace parafínu hydro-termickou cestou

Vložili jsme vyzrálý odlitek do hrnce s vodou, a pomalu začali zahřívat. Teplota vody musí být minimálně 42°C a nesmí přesáhnout 65°C. Voda pomalu prohřeje betonovou skořepinu a začne zahřívat parafín. Pokud dojde k zahřátí příliš rychle, tepny se nebudou schopny popasovat s tlakem parafínu a dojde k roztržení srdce. Zároveň nesmí být příliš pomalé, protože pak se parafínová komora prohřívá rovnoměrně po celé mase, čímž je expandovaného materiálu v komoře více a zvedá se tak i tlak. Tedy opět hrozí roztržení.

betonova vaza vera termicka separace parafinu

Základní model

Plný model srdce, bez vtnitřních prostor pro vodu a květiny

betonova vaza vera termicka separace parafinu

Zalití parafínu

Parafínový model je oblit betonem a ponechán k důkladnému zrání

betonova vaza vera termicka separace parafinu

Ohřev ve vodní lázni

po ohřevu lehčí parafín stoupá na hladinu, kde vytváří olejnatou poklici

betonova vaza vera termicka separace parafinu

Separace dokončena

Po ohřevu následuje pozvolné chladnutí, kdy dochází k tuhnutí parafínové poklice

betonova vaza vera termicka separace parafinu

Tunelování dokončeno!

Vnitřní prostor vázy je vytunelován a připraven pro finální retuše

Důležitou roli zde hraje vodní sloupec. Čím je vyšší, tím větší tlak působí do středu srdce, ale především pak do tepen. Parafín je lehčí než voda a tlak vodního sloupce nutí parafín v srdeční komoře, k vyplavení na povrch. Tedy výměně obou tekutin. Tím se zajistí, že parafín bude vytlačen i z hůře přístupných míst. Dojde tak k dokonalé separaci obou materiálů.

Po vychladnutí nám na vrchu vodního sloupce vznikne parafínová poklice, pod kterou ve vodě nalezneme dokonale separovanou betonovou skořepinu. Nyní už zbývá jen finální zpracování a betonová váza Vera je hotova!

Zaujala vás Vera? Podívejte se jaké máme skladem!


Ne všechny vázy přežily

Jak asi tušíte, proces vývoje si vyžádal nejednu oběť. Na oltář vědy padla téměř polovina z celé první várky. Převážně šlo o puklinu v oblasti mitrální a trikuspidální chlopně. Složitost celého procesu výroby, ale i symbolika puklého srdce nám bránila v prostém označení střepů za zmetky a jejich následnému vyhození. Proto jsme se rozhodli, dát šanci i zlomeným srdcím a střepy jsme repasovali pomocí japonské techniky kincugi. Srdce jsme rozebrali a jednotlivé střepiny spojily dohromady pomocí umělého zlata.

O tom ale až příště... přihlaste se k odběru novinek, dáme Vám vědět!